Tomáš Klus – Nina (sped up)
Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno
Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout
Jak při každém slově
Přivíráš víčka
Prosím, vyslyš moji zpověď
Už jsme starý na psaníčka
Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu
Já vím, že nejsi rád, a že je ti to k vzteku
Chci ti všechno říct
A pak se někam schovat
Třeba pochopíš
Jak je těžké nemilovat
Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům
Co je to za příběh, bez lásky, bez milenců
Nemáš slov, patrně všechna patří jiným
Prosím, proměň mě s nimi ve sny, v gesta i v činy
A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno
Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout
Prosím, maluj mě, tvoř k obrazu svému
Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mě uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe
Budu vším tím, co lidi k propasti svede
Budu krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši
Pak ptáci tiše vzlétnou
By nedali tušit
Že se nebe nakloní a zatřese světem
Tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem
Nerovných bojů tvé sebestředné války
Srdečních nepokojů, cos’ pozoroval z dálky
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz